ĹŇÍÎĚÓŃČĂČŘÖÍŔŃËŰĂ
ĚÓÜŔĚ ĚßĆËČŃËßĐČ ßÍßÍßËßĐČÍČÍ ÄŔÂŔĚŰ
Rafael MÓŃAÉĹÂ
Search

ĹŇÍÎĚÓŃČĂČŘÖÍŔŃËŰĂ
ĚÓÜŔĚ ĚßĆËČŃËßĐČ ßÍßÍßËßĐČÍČÍ ÄŔÂŔĚŰ
Rafael MÓŃAÉĹÂ
ĚÓŃČĂČ ÔÎËĘËÎĐÓÍŔ ŔČÄ ÁßÇČ ĂĹÉÄËßĐ
Ěţůë˙ň ĚÖŃËÖĚÎÂ
ŔÇßĐÁŔÉĆŔÍŰÍ ĂĹÉĐČ-ĚŔÄÄČ ĚßÄßÍČ ČĐŃČ: ŔŘŰĂ ŃßÍßŇČ
ßůëčěŕí ĐßŮČĚÎÂ
ŔÇßĐÁŔÉĆŔÍ ŐŔÍßÍÄßËČĘ ŃßÍßŇČÍÄß ĚÓŃČĂČ ĚßĆËČŃËßĐČÍČÍ ĐÎËÓ
Ňĺëěŕí ĂßÍČÉĹÂ

 


        Xarrat Qulu dčnč m˙rasčml˙rd˙ (m˙h˙rr˙mlčk t˙zčy˙sčnd˙) čřtčrak etm˙k ö÷ön gţz˙l s˙sč olan g˙ncl˙rč ţz m˙kt˙bčn˙ c˙lb edčr, onlara muüamatű v˙ oxumaq qaydalarűnű ţyr˙dčrdč. Lakčn čnkar olunmaz bčr faktdűr kč, bu m˙kt˙b sonradan muüam t˙drčs ed˙n musčqč m˙kt˙bl˙rčnčn t˙řkčlčnd˙ nömun˙ olmuřdur.

        Xarrat Qulunun musčqč m˙kt˙bč dčn˙ xčdm˙t ets˙ d˙, Az˙rbaycanda muüam s˙n˙tčnčn čnkčřafűnda möhöm rol oynaműř bčr sűra ustad s˙n˙tkarlarűn yetčřm˙sčn˙ s˙b˙b olmuřdur. Qarabaüűn ˙n gţrk˙mlč xan˙nd˙l˙rč Hacű Hösö, M˙ř˙dč Čsč, D˙lč Čsmayűl, Řahnaz Abbas, ßbdölbaüű Zölalov (Bölbölcan), Keřtazlű H˙řčm, Ke÷˙÷č oülu M˙h˙mm˙d, Cabbar Qaryaüdű oülu v˙ m˙řhur tarz˙n Sadűqcan h˙mčn m˙kt˙bčn yetčřdčrm˙l˙rčdčr.

        Bel˙lčkl˙, Xarrat Qulunun m˙kt˙bčn˙ Qarabaü muüam čfa÷űlűüű m˙kt˙bčnčn čnkčřaf tarčxčnd˙ möhöm bčr m˙rh˙l˙ kčmč baxmaq olar. Xarrat Qulunun v˙fatűndan sonra Řuřada musčqč m˙kt˙bčnd˙ muüaműn t˙drčsč čřčnč Kor X˙lčf˙ adlű musčqč÷č, daha sonra Molla Čbrahčm davam etdčr˙r˙k, yenč musčqč÷čl˙r n˙slčnč yetčřdčrdč.

        Qarabaü muüam čfa÷űlűüű m˙kt˙bčnčn čnkčřafűnűn m˙rh˙l˙l˙rč m˙hz ayrű–ayrű gţrk˙mlč s˙n˙tkarlarűn adű v˙ ˙n˙n˙l˙rč čl˙ baülűdűr. ×önkč bu s˙n˙tkarlarűn čfa÷űlűq öslubu musčqč s˙n˙tčnd˙ d˙rčn čz buraxműř, onlar ţz d˙st-x˙ttč čl˙ se÷člmčřl˙r. Ţz řagčrdl˙rčn˙ d˙ bu ustadlarűn t˙sčrč bţyök olmuřdur. Onlarűn ˙trafűnda c˙ml˙ř˙n g˙nc musčqč÷čl˙r ustadlarűnűn čfa÷űlűq öslubunu m˙nčms˙y˙r˙k, yaratdűqlarű ˙n˙n˙l˙rč ţyr˙n˙r˙k onlardan b˙hr˙l˙nmčřl˙r. Ustad s˙n˙tkarlarűn ˙n˙n˙l˙rč, bu m˙nada, m˙kt˙b˙ ÷evrčlmčřdčr. Bel˙ m˙kt˙bl˙rčn yetčrm˙l˙rč kčmč, člk nţvb˙d˙, ustad s˙n˙tkarlardan bčlavasčt˙ muüaműn sčrl˙rčnč ţyr˙n˙n xan˙nd˙l˙r v˙ saz˙nd˙l˙r – tarz˙nl˙r, kaman÷a čfa÷űlarű qeyd olunur, daha sonra čs˙ onlarűn ömumč musčqč m˙d˙nčyy˙tčnčn čnkčřafűna t˙sčrč qčym˙tl˙ndčrčlčr.

        Řuřa m˙d˙nč m˙rk˙z olduüu ö÷ön m˙kt˙bl˙rd˙ poezčyanűn v˙ musčqčnčn sčrrl˙rč yenčyetm˙l˙r˙ g˙nc yařlarűndan ţyr˙dčlčrdč. Bundan bařqa, Qarabaü möhčtčnd˙ genčř t˙r˙qqč tapműř řčfahč ˙n˙n˙lč musčqč s˙n˙tč d˙ ţz nţvb˙sčnd˙ yerlč uřaqlarűn muüam s˙n˙tčn˙ alud˙÷člčyčn˙ genčř ř˙račt yaratműřdűr. Ona gţr˙ d˙ muüamű v˙ řečrč Qarabaüűn s˙n˙tkarlarű, xösus˙n d˙ xan˙nd˙l˙rč v˙ čnstrumental muüam čfa÷űlarű h˙l˙ uřaq yařlarűndan d˙rčnd˙n bčlčrdčl˙r.

        Qarabaüűn muüam čfa÷űlűüű s˙n˙tčnčn čnkčřafűnda m˙kt˙bl˙rl˙ yanařű, Qarabaü musčqč m˙clčsl˙rčnčn bţyök v˙ ˙h˙mčyy˙tlč rolu olmuřdur. Dţvrönön tanűnműř muüam čfa÷űlarűnűn haműsű dem˙k olar kč, m˙hz bu m˙clčsl˙rd˙ čřtčrak etmčř v˙ orada ustad s˙n˙tkarlarűn r˙ngar˙ng ÷űxűřlarűnű gţrmöř v˙ bu gţz˙l ˙n˙n˙ say˙sčnd˙ pöxt˙l˙řmčřl˙r.

        N˙z˙r˙ almalűyűq kč, o dţvrd˙ muüam čfa÷űlűüű ˙sas˙n toy ř˙nlčkl˙rč v˙ zčyaf˙tl˙rl˙ baülű olmuřdur. Musčqč m˙clčsl˙rč čs˙ zčyaf˙tl˙rd˙n v˙ toy ř˙nlčkl˙rčnd˙n f˙rql˙nčrdč. Bu m˙clčsl˙rd˙ ˙d˙bčyyata, r˙ssamlűüa v˙ musčqč s˙n˙tčn˙ dačr maraqlű sţhb˙tl˙r aparűlűrdű. Burada řečr, musčqč v˙ s˙n˙tčn estetčk probleml˙rč ˙traflű mözakčr˙ olunurdu. B˙z˙n bu sţhb˙tl˙r dčskussčyalara da ÷evrčlčrdč.

        Bununla bel˙, musčqč m˙clčsl˙rčnd˙ bčrčncč nţvb˙d˙ muüam čfa÷űlűüűna dčqq˙t yetčrčlčrdč. Muüam d˙stgahlarű t˙kmčll˙řdčrčlčr, möxt˙lčf řţb˙ v˙ guř˙l˙rl˙ z˙ngčnl˙řdčrčlčr, yenč yaradűlan t˙snčf v˙ r˙ngl˙r s˙sl˙ndčrčlčrdč.

        B˙z˙n musčqč m˙clčsl˙rčnd˙ muüamű bčr ne÷˙ xan˙nd˙ oxuyar, muüam bčlčcčl˙rč onun haqqűnda r˙yl˙rčnč sţyl˙y˙rdčl˙r. Buna gţr˙ d˙ h˙r bčr xan˙nd˙ v˙ ÷alüű÷ű ţz s˙n˙tčnč daha d˙rčnd˙n ţyr˙nm˙y˙ v˙ t˙kmčll˙řdčrm˙y˙ s˙y gţst˙rčrdč. ×ox zaman čs˙ yaradűcűlűüa bařlayan musčqč÷čl˙r burada ustad s˙n˙tkarlardan xeyčr-dua alűrdűlar. Bu m˙clčsl˙r muüam s˙n˙tčnčn čnkčřafű ö÷ön ÷ox ţn˙mlč čdč v˙ muüam čfa÷űlarű ö÷ön ˙sčl ustadlűq m˙kt˙bčn˙ ÷evrčlmčřdč.

        Musčqč m˙clčsl˙rč mčllč musčqčmčzčn ruhunu qoruyub saxlayan bčr ocaq čdč. C˙mčyy˙td˙ bař ver˙n čqtčsadč-sčyasč d˙yčřčklčkl˙r musčqč s˙n˙tčn˙ d˙ ţz t˙sčrčnč gţst˙rěčř, musčqčd˙ zaman-zaman yaban÷ű meyll˙r yaraněűřäűr. Číŕěëŕ äĺě˙ę îëŕđ ęč, ě˙hz musčqč m˙clčsl˙rčnčn f˙alčyy˙tč muüamatűn orčjčnallűüűnű möhafčz˙ ed˙r˙k, onlarűn qorunmasűnda v˙ čnkčřafűnda möhöm rol oynaműřdűr.

        Bu m˙clčsl˙rd˙ Ř˙rq musčqčsčnčn čnc˙lčkl˙rčn˙ d˙rčnd˙n b˙l˙d olan gţrk˙mlč muüŕě óńňŕäëŕđű xan˙nd˙l˙rčn dözgön oxumasűna v˙ áčëčéčí˙ xösusč äčăă˙ňë˙ éŕíŕřűđäűëŕđ. Musčqč m˙clčsl˙rčnd˙ «Řur», «Rast», «Mahur», «×ahargah», «Bayatű-Čsfahan» muüamlarűnűn oxunmasű čkč, b˙z˙n d˙ ö÷ saat ÷˙k˙rdč. Maraqlű budur kč, m˙clčsl˙rd˙ bötön muüamlarű dözgön v˙ tamam-d˙stgah oxumaüű ţyr˙n˙n xan˙nd˙l˙r h˙r hansű bčr muüamű daha kamčl ě˙íčěń˙ě˙é˙ ÷alűřardűlar.

        Musčqč t˙dqčqat÷űsű Fčrčdun Řuřčnskčnčn verdčyč m˙lumata gţr˙, Hacű Hösö «Z˙mčn-xar˙» v˙ «Řöřt˙r»č, M˙ř˙dč Čsč «Mahur»u, Bölbölcan «Hasar-möxalčf»č, Mčrz˙ M˙h˙mm˙dh˙s˙n «M˙nsurčyy˙»nč, Qasűm Abdullayev «Zabul»u, Malűb˙ylč H˙mčd «Rast»ű, Čslam Abdullayev «Yetčm Segah»ű, Ř˙kčlč ßl˙sg˙r «Řur»u, Seyčd Mčrbabayev «Sčmayč-ř˙ms»č, Cabbar Qaryaüdű oülu «Heyratű»nű, Ke÷˙÷č oülu M˙h˙mm˙d «Bayatű-Qacar»ű bötön muüamlardan yaxřű oxuyardűlar. B˙z˙n musčqč m˙clčsl˙rčnd˙ xan˙nd˙nč dčnl˙y˙n tamařa÷űlar, peř˙kar v˙ h˙v˙skar xan˙nd˙l˙r čs˙ d˙stgah oxuyan xan˙nd˙nčn s˙hv c˙h˙tl˙rčnč ýţńň˙đ˙đäčl˙r. Bu t˙nqčdč qeydl˙r ÷ox zaman cčddč möbahčs˙l˙r˙ ÷evrčl˙rdč. Möbahčs˙ k˙skčn ř˙kčl aldűqda mö˙yy˙n bčr muüamű tamam-d˙stgah oxumaq ö÷ön mösabčq˙ elan edčl˙rdč.

        O dţvrön musčqč÷čl˙rčnčn xatčr˙l˙rčnd˙ deyčldčyč kčmč, mösabčq˙ ö÷ön ˙n yaxřű saz˙nd˙l˙r ÷aüűrűlűrdű. H˙l˙ musčqč m˙clčsčn˙ bčr h˙ft˙ qalműř ˙n yaxřű xan˙nd˙ v˙ saz˙nd˙l˙r v˙ r˙čsč-m˙clčs se÷člčrdč. H˙mčn ř˙xs xan˙nd˙ v˙ saz˙nd˙l˙rčn čfa ed˙c˙kl˙rč musčqč proqraműnű t˙rtčb edčrdč. Tamařa÷űlar m˙clčsčn qayda-qanunlarűna tabe olaraq, xan˙nd˙nčn oxuduüu sţzl˙r˙ qulaq asmaq ö÷ön tam sakčtlčyč gţzl˙m˙lč čdč. R˙čsč-m˙clčs v˙ xalq t˙r˙fčnd˙n b˙y˙nčl˙n xan˙nd˙ v˙ musčqč÷čl˙r mökafat alűrdűlar. Proqraműn ţhd˙sčnd˙n g˙l˙ bčlm˙y˙n čfa÷űlar čs˙ čstehza altűnda m˙clčsč t˙rk edčrdčl˙r. Buna gţr˙ d˙ h˙r bčr xan˙nd˙ v˙ ya saz˙nd˙ ţz s˙n˙tčnč daha da t˙kmčll˙řdčrm˙y˙ s˙y gţst˙rčrdč.

        Řuřa musčqč m˙clčsčnčn r˙hb˙rč olan Mčr Mţhsön N˙vvab (1883-1918) XŰX ˙srčn ˙n gţrk˙mlč ř˙xsčyy˙tl˙rčnd˙n bčrč olub, musčqčřönas alčm, řačr, r˙ssam, astronom, x˙ttat, n˙qqař kčmč d˙ tanűnműřdű. N˙vvab ˙halčnčn maarčfl˙nm˙sč, m˙d˙nč čnkčřafű uürunda cčddč ÷alűřműřdűr. O, Řuřanűn musčqč m˙rk˙zčn˙ ÷evrčlm˙sčn˙ xösusč qayüű gţst˙rčrdč. N˙vvab bţyök xan˙nd˙ Hacű Hösönön yaxűndan čřtčrakű čl˙ «Xan˙nd˙l˙r m˙clčsč» t˙řkčl etmčřdč. Onun musčqč m˙clčsč Xarrat Qulunun musčqč m˙kt˙bčnd˙n v˙ Xurřčdbanu Nat˙vanűn «M˙clčsč-öns»önd˙n sonra ř˙h˙rčn m˙d˙nč h˙yatűnda möst˙sna rol oynaműřdűr.

        Řuřa m˙clčsl˙rčnčn, el˙c˙ d˙ xalq s˙n˙tkarlarűnűn soraüű ÷ox yayűlműřdű. Řuřada yetčř˙n muüam ustadlarű – xan˙nd˙ v˙ saz˙nd˙l˙r ţz m˙har˙tl˙rč, s˙n˙tkarlűüű čl˙ bčr ÷ox Ř˙rq ţlk˙l˙rčnd˙ řţhr˙t qazanműř v˙ ehtčramla qarřűlanműřlar. Qarabaü xan˙nd˙l˙rč Az˙rbaycanűn ř˙h˙rl˙rč čl˙ yanařű, Ařqabad, Tehran, Čstanbul ř˙h˙rl˙rčn˙ d˙ d˙v˙t olunurdu. Qarabaü xan˙nd˙l˙rč Řamaxű v˙ Bakű musčqč m˙clčsl˙rčnčn özvl˙rč arasűnda da xösusč bčr hţrm˙t v˙ ehtčrama malčk čdčl˙r. Möxt˙lčf yerl˙rd˙n xan˙nd˙ v˙ tarz˙nl˙r Řuřaya g˙lčb Qarabaü musčqč÷čl˙rč ö÷ön ÷alűb-oxuyar, onlardan gţst˙rčř v˙ qčym˙t almaüa can atardűlar. Řuřa musčqč m˙clčsl˙rč mčllč musčqč÷čl˙rčn, muüam čfa÷űlarűnűn yetčřm˙sčnd˙ möst˙sna rol oynaműřdűr v˙ Az˙rbaycan musčqčsčnčn čnkčřafűna t˙kan vermčřdčr.

        Qarabaüda muüam čfa÷űlűüű s˙n˙tčnčn čnkčřaf čstčqam˙tl˙rč z˙ngčn mčllč musčqč ˙n˙n˙sčnd˙n x˙b˙r verčr v˙ bu s˙n˙tčn xalq arasűnda bţyök r˙üb˙t qazanmasűna d˙lal˙t edčr. Eynč zamanda, z˙ngčn muüam s˙n˙tčnčn Az˙rbaycanűn möxt˙lčf bţlg˙l˙rčnd˙ d˙ ţzön˙m˙xsus ˙n˙n˙l˙rčnčn mţvcud olmasű dčqq˙td˙n k˙narda qala bčlm˙z. Bu da bčr t˙r˙fd˙n qarřűlűqlű ˙laq˙l˙r z˙mčnčnd˙ Qarabaü musčqč ˙n˙n˙l˙rčnčn onlara t˙sčrčnč, dčg˙r t˙r˙fd˙n čs˙ Az˙rbaycanűn ayrű–ayrű bţlg˙l˙rčnd˙ artűq formalařműř muüam čfa÷űlűq ˙n˙n˙l˙rčnčn Qarabaüa g˙lčb ÷űxmasűnű gţst˙rčr. Bu da t˙sadöfč deyčldčr. ×önkč Qarabaüűn m˙řhur xan˙nd˙l˙rč tez–tez Az˙rbaycanűn ayrű–ayrű bţlg˙l˙rčnd˙ m˙clčsl˙rd˙, konsertl˙rd˙ čřtčrak etdčyč ö÷ön h˙m ţz muüam čfa÷űlűq m˙kt˙bčn˙ xas c˙h˙tl˙rč orada yayműř, h˙m d˙ ˙sas˙n Bakűnűn, Řamaxűnűn v˙ C˙nubč Az˙rbaycanűn muüam ˙n˙n˙l˙rčn˙ m˙xsus čfa÷űlűq xösusčyy˙tl˙rčnč doüma Qarabaüa g˙tčrmčřl˙r.

        Buradan aydűn olur kč, Qarabaüda ÷ox z˙ngčn muüam ˙n˙n˙sč ˙sasűnda muüam čfa÷űlűüű s˙n˙tč yöks˙k čnkčřaf m˙rh˙l˙sčnč yařaműřdűr. H˙mčn ˙n˙n˙l˙rč xan˙nd˙ v˙ saz˙nd˙l˙r n˙sčld˙n-n˙sl˙ ţtör˙r˙k möxt˙lčf m˙kt˙bl˙r z˙mčnčnd˙ bu gönkö s˙n˙tkarlarűműza ÷atdűrműřlar.

        XŰX ˙srčn čkčncč yarűsűnda Řčrvan zonasűnda xan˙nd˙lčk s˙n˙tčnčn čnkčřafűnda Mahmud aüanűn bţyök xčdm˙tč olmuřdur. Mahmud aüa ßhm˙d aüa oülu (1826-1896) Řamaxűnűn m˙řhur mölk˙darű v˙ bötön Qafqazda tanűnműř musčqč xadčmč čdč. Mahmud aüa s˙n˙tč, řečrč, musčqčnč sev˙n, ˙lča÷űq, qonaqp˙rv˙r bčr mesenat – čnc˙s˙n˙t humay˙÷čsč čdč. O, musčqč÷čl˙rčn qayüűsűna qalűr, onlara maddč kţm˙yčnč ˙sčrg˙mčrdč.

        O dţvrd˙ Qafqazda el˙ bčr m˙řhur xan˙nd˙ v˙ tarz˙n olmaműřdűr kč, Mahmud aüanűn m˙clčsčnd˙ čřtčrak etm˙mčř olsun. Řamaxű ř˙h˙rčnčn abadlařdűrűlmasűnda onun möst˙sna xčdm˙tl˙rč olmuřdur. Bu dţvrd˙ Řamaxűda Seyčd ßzčm Řčrvančnčn bař÷űlűq etdčyč «Beytös-S˙fa» adlű ˙d˙bč m˙clčs d˙ f˙alčyy˙t gţst˙rčrdč, Mahmud aüa h˙mčn m˙clčsčn özvl˙rčn˙ hčmay˙darlűq edčrdč. Seyčd ßzčm Řčrvanč čl˙ dostluq ˙laq˙l˙rč saxlayűrdű. Ţzö d˙ řečrč, musčqčnč ÷ox sevčrdč, gţz˙l tar ÷alűr v˙ muüamlarű p˙sd˙n oxuyardű. O, ţz malčkan˙sčnd˙ musčqčlč gec˙l˙r ke÷črm˙k ö÷ön döz˙ltdčrdčyč xösusč salonda tez-tez xan˙nd˙l˙rčn mösabčq˙sčnč ke÷čr˙r, bčrčncč yerl˙rč tutanlara qčym˙tlč h˙dčyy˙l˙r v˙ mökafatlar ver˙rdč. Mahmud aüanűn musčqč m˙clčsčnčn s˙dasű n˙čnkč bötön Qafqazda, h˙tta onun s˙rh˙dl˙rčnd˙n ÷ox-÷ox uzaqlarda bel˙ yayűlműřdű.

        XŰX ˙srčn čkčncč yarűsűnda Řamaxűya qonaq g˙l˙n bčr ÷ox s˙yyahlar Mahmud aüanűn evčn˙ döř˙rdčl˙r. Fransűz yazű÷űsű Aleksandr Dömanűn, rus r˙ssamű knyaz Qaqarčnčn v˙ bařqalarűnűn bu haqda m˙lumatlarű maraq doüurur. Mahmud aüanűn musčqč m˙clčsl˙rčnd˙ yerlč musčqč÷čl˙rl˙ bčrlčkd˙ Tčflčs, Qarabaü, Čran musčqč÷čl˙rč d˙ ÷űxűř edčrdčl˙r. Hacű Hösö, M˙ř˙dč Čsč, Bölbölcan, ßrd˙bčllč S˙ttar, Sadűqcan, Cabbar Qaryaüdű oülu kčmč dţvrönön m˙řhur xan˙nd˙l˙rč Mahmud aüanűn qonaüű olub, onun t˙řkčl etdčyč musčqč m˙clčsl˙rčnd˙ čřtčrak etmčřl˙r. Bčr ÷ox tarčxč s˙n˙dl˙rd˙n m˙lumdur kč, bu s˙n˙tkarlar č÷˙rčsčnd˙ Mahmud aüanűn ˙n ÷ox hţrm˙t b˙sl˙dčyč v˙ tez-tez Řamaxűya d˙v˙t etdčyč xan˙nd˙ Hacű Hösö v˙ tarz˙n Sadűqcan olmuřdur.

        Mahmud aüa ţz m˙clčsl˙rčn˙ g˙nc musčqč÷čl˙rč d˙ d˙v˙t edčb onlara klassčk Ř˙rq musčqčsčnd˙n t˙lčm ver˙rmčř. Onun m˙clčsč bötön Zaqafqazčyada ÷alan v˙ oxuyanlar ö÷ön bčr nţv s˙n˙tkarlűq m˙kmt˙bč čdč. Burada čfa÷űlűq t˙lčmč alan v˙ ÷alüűsű b˙y˙nčl˙n h˙r bčr musčqč÷č t˙qdčr olunardű. Řamaxűda yetčřmčř Mčrz˙ M˙h˙mm˙dh˙s˙n, Mehdč, M˙bud, Řökör, Davud S˙fčyarov kčmč xan˙nd˙l˙r, M˙h˙mm˙dqulu v˙ Hömayč kčmč tarz˙nl˙r Mahmud aüanűn yetčrm˙l˙rč olmuřlar. O zaman Řamaxű musčqč m˙clčsčnčn řţhr˙tč ÷ox uzaqlara yayűlműřdű. Az˙rbaycanűn h˙r yerčnd˙n oxuyan, ÷alan, oynayan Řamaxűya g˙lčb Mahmud aüa qarřűsűnda ţz s˙n˙tčnč nömayčř etdčrm˙y˙ can atardű. T˙sadöfč deyčldčr kč, Mahmud aüanűn adű v˙ Řamaxű musčqč m˙clčsč bu gön d˙ xatűrlanűr v˙ ţrn˙k kčmč gţst˙rčlčr.

        Az˙rbaycanda xan˙nd˙lčk s˙n˙tčnčn čnkčřafűnda Řuřa v˙ Řamaxű m˙clčsl˙rč čl˙ b˙rab˙r Bakű m˙clčsčnčn d˙ bţyök rolu olmuřdur. Bakű musčqč m˙clčsčnčn r˙hb˙rč M˙ř˙dč M˙lčk Mŕnsurov čdč. M˙ř˙dč M˙lčk (1838-1909) ţz dţvrönön a÷űq fčkčrlč, m˙d˙nč ř˙xsl˙rčnd˙n bčrč olmuřdur. O, bčlčklč musčqčřönas, mahčr ÷alüű÷ű, musčqč÷čl˙r ačl˙sčnčn gţrk˙mlč nömay˙nd˙sč čdč. M˙ř˙dč M˙lčk Bakűda Č÷˙rč ř˙h˙rd˙ yařayűrdű. Onun genčř evčnčn bţyök salonunda tez-tez yűüűncaqlar t˙řkčl olunurdű. M˙ř˙dč M˙lčk qonaqp˙rv˙r bčr ř˙xs olduüundan Qarabaüdan, Řčrvandan, Črandan g˙l˙n musčqč÷čl˙r bu ev˙ t˙řrčf buyurardűlar. Xatčr˙l˙rd˙n m˙lumdur kč, M˙ř˙dč M˙lčkd˙ musčqč s˙n˙tčn˙ maraq tehranlű kaman÷a÷alan Mčrz˙ S˙ttarla dostluüu n˙tčc˙sčnd˙ oyanműřdű. S˙ttar Bakűya g˙l˙rk˙n, Mŕnsurovlarűn qonaqp˙rv˙r evčn˙ döř˙rdč v˙ bu önsčyy˙tčn n˙tčc˙sčnd˙ Mŕnsurovlar ačl˙sčnčn musčqčy˙ meylč artműřdű.

   
    copyright by musiqi dunyasi 2000-2005 ©

 


Next Page