ŇĹŔŇĐŘÖÍŔŃËŰĂ
RUS DRAMATURGČYASŰ NÖMUNßLßRČNČN AZßRBAYCAN DČLČNß TßRCÖMß ČNTENSČVLČYČNČ ŘßRTLßNDČRßN AMČLLßR: SOSČAL-ČDEOLOJČ Vß KULTUROLOJČ KONTEKST
Ýöëíŕđ˙ ĚßĚĚßÄÎÂŔ
Search

ŇĹŔŇĐŘÖÍŔŃËŰĂ
ŔÇßĐÁŔÉĆŔÍ ŇĹŔŇĐ ŔÂŔÍĂŔĐÄŰ
ßäŕë˙ň ÂßËČÉĹÂ
RUS DRAMATURGČYASŰ NÖMUNßLßRČNČN AZßRBAYCAN DČLČNß TßRCÖMß ČNTENSČVLČYČNČ ŘßRTLßNDČRßN AMČLLßR: SOSČAL-ČDEOLOJČ Vß KULTUROLOJČ KONTEKST
Ýöëíŕđ˙ ĚßĚĚßÄÎÂŔ
ÄÖÍÉŔ ŇĹŔŇĐ ŇŔĐČŐČÍÄß ĚÓŃČĂČÍČÍ ĐÎËÓ Âß ÁßÄČČ ÔÓÍĘŃČÉŔËŔĐŰ
Róqiyy˙ SÖLEYMANOVA
ČËÉŔŃ ßÔßÍÄČÉĹ ßŃßĐËßĐČÍČÍ ŇŔĚŔŘŔ Âß ĹĘĐŔÍ ĎĐÎÉĹĘŃČÉŔËŔĐŰ
Â˙ôŕ ŐŔÍÎÜËŔÍ

 


B˙llč bčr h˙qčq˙tdčr kč, rus dčlčnd˙n edčl˙n b˙dčč t˙rcöm˙l˙r (dčg˙r ˙cn˙bč xalqlarűn dčll˙rčnd˙n edčl˙n t˙rcöm˙l˙r˙ nčsb˙t˙n) h˙r bčr zaman sčyasč-čdeolojč, sosčolojč prosesl˙r˙ daha ÷evčk reaksčya kčmč möřahčd˙ olunmuřdur. Az˙rbaycan teatrű ţz repertuar sčyas˙tčnd˙ Řekspčr˙, Molyer˙, Řčller˙ v˙ h˙tta Qoqola möracč˙t ed˙rk˙n he÷ vaxt sčyasč-čdeolojč m˙s˙l˙l˙rč r˙hb˙r tutmaműřdűr: onlarű, člk nţvb˙d˙, t˙rcöm˙ m˙tnčnčn b˙dčč sčql˙tč maraqlandűrműřdűr. H˙r÷˙nd bu fčkčr daha ÷ox Az˙rbaycan teatrűnűn t˙ř˙kkölö dţvrön˙ ačddčr. N˙d˙n kč, sonrakű m˙rh˙l˙l˙rd˙ klassčkl˙r d˙ čdeolojč t˙zyčq˙ m˙ruz qalűrdűlar.

       H˙tta XX ˙srčn ˙vv˙ll˙rčnd˙ Az˙rbaycan peř˙kar teatrűnű yaradanlarű t˙rcöm˙nčn dčlč m˙s˙l˙sč d˙ bčr o q˙d˙r narahat etm˙mčřdčr. ßsas nčyy˙t, m˙ram bu olmuřdur kč, bčzčm d˙ bařqa xalqlarda olduüu kčmč teatrűműz var v˙ bu teatra dönya teatr m˙d˙nčyy˙tčnčn dahčl˙rč d˙ ţz ˙s˙rl˙rč čl˙ «qonaq g˙l˙ bčl˙rl˙r», bčz d˙ o dahčl˙rčn pyesl˙rčnč oynaya bčl˙rčk, ţyr˙n˙rčk, s˙rčřt˙mčzč artűrarűq. Repertuarűn sčyasčl˙řm˙sč v˙ čdeologčyaya xčdm˙t etm˙sčnčn člk sčmptomlarű Az˙rbaycan Demokratčk Respublčkasű dţn˙mčnd˙ ţzönö z˙čf bčr ř˙kčld˙ gţst˙rm˙y˙ bařlayűr. Teatr r˙smč olaraq mčllčl˙řčr, dţvl˙tčn hčmay˙sč altűnda t˙řkčlatlanűr. Az˙rbaycanda bolřevčkl˙r hakčmčyy˙t˙ g˙ldčkd˙n sonra, daha doürusu, čmperčalčst Rusčyasűnűn sčyas˙tčnčn davamű kčmč qűrműzű Rusčya Az˙rbaycanű yenčd˙n anneksčya etdčkd˙n sonra Az˙rbaycan teatrűnűn sčyasčl˙řm˙sč, čdeolojčy˙ qatűlmasű prosesč sör˙tl˙nčr v˙ t˙rcöm˙ čřč čdeolojč maraqlara uyüun aparűlűr. T˙bčč kč, bu čdeolojč dönya klassčkl˙rčn˙ qčsm˙n řamčl edčlmčrdč: rus klassčkl˙rč čs˙ čdeolojč ÷˙nb˙rčn ˙hat˙ dačr˙sčn˙ döřördöl˙r; o rus klassčkl˙rč kč, onlarűn dönyagţröřö, ˙qčd˙l˙rč kommunčst čdeologčyasűna uyüun g˙lmčrdč, onlarűn yazdűqlarűna «mört˙ce ˙d˙bčyyat» adű verčlčrdč. Bu čs˙ onlarűn t˙blčüčnčn, dčld˙n dčl˙ ÷evrčlm˙sčnčn sonu dem˙k čdč. Rus klassčkl˙rčnčn v˙ ÷aüdař rus yazarlarűnűn t˙rcöm˙sč planlű ř˙kčld˙ aparűlűrdű: uřaq ˙d˙bčyyatűndan tutmuř Aleksandr Sergeyevč÷ Puřkčn˙ q˙d˙r, A.S.Puřkčnd˙n tutmuř Vladčmčr Vladčmčrovč÷ Mayakovskčy˙ q˙d˙r, V.V.Mayakovskčd˙n tutmuř Konstantčn Mčxaylovč÷ Sčmonova q˙d˙r, K.M.Sčmonovdan tutmuř Aleksey Nčkolayevč÷ Arbuzova q˙d˙r (bu sčntaqmanű čst˙nčl˙n h˙dd˙d˙k genčřl˙ndčrm˙k mömköndör) rus ˙d˙bčyyatűnda kčm vardűsa v˙ kčm partčyanűn mö˙yy˙n etdčyč čdeolojč c˙dv˙l˙ döřördös˙, onu ayrű mčll˙tl˙rčn dčll˙rčn˙ aktčvc˙sčn˙ t˙rcöm˙ edčrdčl˙r.

       Az˙rbaycanda XX ˙srčn 20-cč čll˙rčnčn ortalarűndan etčbar˙n, dem˙k olar kč, mčll˙tčn bötön zčyalűlarű rus dčlčnd˙n t˙rcöm˙l˙rl˙ m˙řüul olurdular. Bunun bčr ne÷˙ s˙b˙bč vardű: Bčrčncč s˙b˙b bu čdč kč, rus dčlčnd˙n t˙rcöm˙ edčl˙n, čst˙r elmč, čst˙rs˙ d˙ b˙dčč ˙d˙bčyyata respublčkanűn, xalqűn, h˙qčq˙t˙n, bţyök ehtčyacű vardű v˙ bu kötl˙vč aksčyanűn bařlanüűcű bčr t˙r˙fd˙n maarčf÷člčk, dčg˙r t˙r˙fd˙n čs˙ sčyasč t˙blčüat ayaüűna yozulmalűdűr. Čkčncč s˙b˙b kčmč onu gţst˙rm˙k olar kč, rus dčlčnd˙n olunan t˙rcöm˙l˙r m˙fkur˙vč, sčyasč-čdeolojč xarakter dařűyűrdű v˙ onlarűn ger÷˙kl˙řm˙ čntensčvlčyč arxasűnda bčr m˙cburčyy˙t prčnsčpč dayanűrdű: hamű rus ˙d˙bčyyatűnűn, rus m˙d˙nčyy˙tčnčn mţht˙ř˙mlčyčnč, ˙z˙m˙tčnč alčc˙nab humančst čdeya v˙ emosčyalardan qaynaqlandűüűnű gţrm˙lčdčr. T˙sadöfč deyčl kč, t˙rcöm˙ čřč dţvl˙tčn (M˙d˙nčyy˙t Nazčrlčyčnčn) bčrbařa n˙zar˙tč čl˙ h˙yata ke÷črčlčrdč: xösusčl˙ pyesl˙rčn t˙rcöm˙sčn˙ dčqq˙t yetčrčlčrdč. Rusluüa, rus čdeyasűna zčyan vurasű ůĺ÷ áčđ řĺé t˙blčüat mařűnűnűn aüzűna döřm˙m˙lčdčr. Ö÷öncö s˙b˙b d˙ bu čdč kč, t˙rcöm˙ čřčnčn möqabčlčnd˙ yaxřű qonorarlar verčlčrdč v˙ mčll˙tčn zčyalűlarű h˙v˙sl˙ t˙rcöm˙ čřčn˙ gčrčřčrdčl˙r. Peř˙kar t˙rcöm˙÷čl˙rl˙ (Čslam Čbrahčmov, T˙l˙t ßyyubov, ßzčz Ř˙rčf, Čsaq Čbrahčmov kčmč) yanařű Mrz˙ Čbrahčmov, Söleyman Röst˙m, S˙m˙d Vurüun, Mehdč Höseyn, ßnv˙r M˙mm˙dxanlű, Sabčt R˙hman v˙ dčg˙r ÷oxsaylű Az˙rbaycan zčyalűlarű t˙rcöm˙÷člčk f˙alčyy˙tčn˙ q˙d˙rčnc˙ vaxt ayűrűrdűlar. Dţrdöncö s˙b˙b kčmč d˙ onu gţst˙rm˙k mömköndör kč, az˙rbaycanlűlar rus dčlčnč mök˙mm˙l v˙ kamčl bčr ř˙kčld˙ ţyr˙nm˙y˙ ÷alűřűrdűlar v˙ t˙rcöm˙÷člčk onlara čmkan verčrdč kč, maddč t˙mčnatla baülű darűőqanlűq hčssč ke÷črm˙d˙n ruscanű daha d˙rčnd˙n m˙nčms˙sčnl˙r. Bu da ˙lav˙ stčmul kčmč q˙bul oluna bčl˙r. Daha bčr s˙b˙b d˙ ondan čbar˙tdčr kč, bötön ke÷mčř sovet respublčkalarűnda (Prčbaltčkanű, Görcöstanű v˙ Erm˙nčstanű ÷űxmaq ř˙rtčl˙) hegemon, domčnant v˙ r˙qčbsčz dčl rus dčlč čdč v˙ bu, onun ˙z˙m˙tčnč xösusč olaraq vurüulayűrdű. Bu čs˙ o anlama g˙lčrdč kč, h˙tta t˙rcöm˙ faktűnűn olmasűna baxmayaraq, rus dčlčnč bčlm˙d˙n, rus dčlčnč mök˙mm˙l ţyr˙nm˙d˙n, rusca yazűb-pozmadan n˙ čr˙lč getm˙k, n˙ d˙ m˙d˙nčyy˙td˙, ˙d˙bčyyatda uüur qazanmaq mömköndör. Qűrüűz yazarű ×čngčz Aytmatovun prozasű v˙ onun dönya ˙d˙bčyyatűnda ˙ld˙ etdčyč načlčyy˙tl˙r buna ařkar bčr ţrn˙kdčr. Rus t˙blčü mařűnű ×čngčz Aytmatovu gţyl˙r˙ qaldűra bčldč; h˙tta bčr yazű÷ű kčmč onun ţz b˙dčč rus dčlč olmasa bel˙, bu yazar ruslar t˙r˙fčnd˙n sevčldč, d˙st˙kl˙ndč, Nobel mökafatűnacan gedčb ÷űxdű. Gţr˙s˙n, o, ˙s˙rl˙rčnčn bţyök ˙ks˙rčyy˙tčnč rusca yox, qűrüűzca yazműř olsaydű, h˙mčn t˙qdčrd˙ n˙ bař ver˙rdč? Maraqlűdűr kč, rus yazű÷űsű Valentčn Rasputčnčn ruscasű čl˙ ×čngčz Aytmatovun ruscasű he÷ bčr v˙chl˙ möqayčs˙l˙r möst˙včsčn˙ g˙lmčr. Bel˙ olan halda rus dčllč ˙d˙bčyyatda ×čngčz Aytmatov Valentčn Rasputčnd˙n nec˙ östön ola bčl˙r? Bu faktűn ţzö d˙ rus sčyas˙tčnčn bčr t˙zahörö kčmč yozulmalűdűr. Bu yţnd˙ bčz yazű÷ű El÷čnčn (ßf˙ndčyev) dedčkl˙rčnč bötţvlökd˙ d˙st˙kl˙yčrčk: o, bel˙ bčr fčkčr čr˙lč sörör kč, Sovetl˙r Bčrlčyčnd˙ yazű÷ű, řačr, t˙rcöm˙÷č olmaq da yuxarűlarűn gţst˙rčřč čl˙ ger÷˙kl˙řčrdč. Bu v˙zčyy˙tč dčssertasčya s˙hčf˙l˙rčn˙ ÷űxarmaqda m˙qs˙dčmčz t˙rcöm˙ čřčnčn sovet čdeologčyasűnűn, sovet t˙blčüatűnűn, h˙tta beyčnl˙rčn yuyulmasű prosesčnčn (oxuyun, bčzd˙n v˙ ruscadan yaxřűsű yoxdur) ayrűlmaz bčr hčss˙sč olduüunu gţst˙rm˙k čdč. Rus mö˙llčfl˙rčnčn (hansű sah˙d˙ olursa olsun) mčllč dčll˙r˙ t˙rcöm˙ edčlm˙sč sovet maarčf÷člčyčnčn ˙sas v˙zčf˙l˙rčnd˙n bčrč kčmč respublčkalarda m˙d˙nč h˙yatűn čnkařafűna yardűm÷ű olan t˙řkčlatlar qarřűsűnda bčr nţmr˙lč v˙zčf˙ kčmč qoyulmuřdu. ßdal˙t namčn˙ bčr faktű da ţt˙rč qeyd etm˙k lazűmdűr kč, Stalčnčzm dţvrönd˙ Q˙rb mö˙llčfl˙rčnč, xösusčl˙ d˙, Q˙rbčn tanűnműř řačr v˙ yazű÷űlarűnű, fčlosof v˙ t˙dqčqat÷űlarűnű h˙tta rus dčlčn˙ ÷evčrm˙k bel˙ möřköl m˙s˙l˙ sayűlűrdű. M˙hz bu dţvrd˙ Avropa ţlk˙l˙rč čl˙ Rusčya arasűnda aüűr «d˙mčr p˙rd˙» endčrčldč v˙ sovet čdeologčyasű čl˙ möxalčf olan h˙r bčr mö˙llčfčn ˙s˙rč «zčyanverčcč hal» kčmč d˙y˙rl˙ndčrčldč, onlarűn rus dčlčn˙ ÷evrčlm˙sčn˙ ya r˙smč, ya da qeyrč-r˙smč ř˙kčld˙ qadaüa qoyuldu.

       Bununla da Q˙rb mö˙llčfl˙rčnčn bţyök ˙ks˙rčyy˙tč ţzön˙m˙xsus bčr ř˙kčld˙ qčyabč olaraq «repressčya»ya uüradűlar. Onlarűn ÷oxusu XX ˙srčn sonlarűna q˙d˙r rus ˙d˙bčyyatűna v˙ rus s˙hn˙sčn˙ yol tapa bčlm˙y˙c˙k v˙ rus s˙hn˙sčnčn yařamadűüű m˙rh˙l˙l˙rd˙n bčrč sayűlacaq. XX ˙srčn 70-80-cč čll˙rčnd˙ Pol Klodel, Jan Anuy, Alfred Jarrč, Tennessč Učlyams, Jan Pol Sartr, Alber Kamyu v˙ dčg˙r bu kčmč mö˙llčfl˙r rus s˙hn˙sčn˙ g˙ldčkd˙ onlarűn b˙zčl˙rč artűq h˙yatda yox čdč, b˙zčl˙rč čs˙ artűq ţz dţvrönö yařaműř klassčkl˙r hesab olunurdu. T˙bčč kč, XX ˙srd˙ m˙d˙nčyy˙tl˙rčn sör˙tl˙ bčr-bčrčn˙ qarűřdűüű bčr dţvrd˙ sovet ˙d˙bčyyatű v˙ sovet teatrű öföql˙rčnd˙ Q˙rb ˙d˙bč nömun˙l˙rčnčn boř yerč gţrönördö. Sovet teatrű ţz Q˙rbd˙kč möasčrl˙rčnd˙n sčyasč čntrčqalar, čdeologčya möbarčz˙sč ucbatűndan gerč qalűrdű. Řöbh˙sčz kč, bčzčm sţyl˙dčkl˙rčmčz Moskva v˙ Sankt-Peterburqun ˙d˙bčyyat v˙ s˙n˙t dačr˙l˙rčn˙ ačd čdč. Bu bořluüu čs˙ hţkm˙n doldurmaq g˙r˙kčrdč. Dedčkl˙rčmčz, ˙lb˙tt˙ kč, člk nţvb˙d˙, teatrlara řamčl olunmalűdűđ. Bu zaman čs˙ tam normal olaraq «bořluüu n˙ čl˙ doldurmaq» sualű ortaya ÷űxűrdű. T˙bčč kč, sovet dramaturgčyasű čl˙, rus dramaturgčyasű bařda olmaqla qardař respublčkalarda yaranan dramaturgčya nömun˙l˙rč čl˙. El˙ m˙hz bu dramaturgčya da ruscadan (h˙r bčr babat mčllč dramaturgčya nömun˙sč hţkm˙n ˙vv˙lc˙ ruscaya ÷evrčlčrdč v˙ yalnűz sonradan dčg˙r sovet xalqlarűnűn dčlčn˙ t˙rcöm˙ edčlčrdč) möxt˙lčf dčll˙r˙ ÷evrčlčb mött˙fčq respublčkalarűn teatrlarűnda oynanűlműđdű. Bu čń˙ a÷űq ř˙kčld˙ b˙yan edčlm˙y˙n gčzlč kulturolojč dčktat anlaműna g˙lčr. Ona gţr˙ d˙ mčllč respublčkalarda ÷aüdař repertuarla baülű mö˙yy˙n probleml˙r yařanűrdű. ×önkč teatrlarűn s˙rb˙stc˙sčn˙ pyes se÷m˙k čmkanlarű m˙hdudlařdűrűlműřdű.

       Bura qčsm˙n dönya klassčkl˙rčnčn ˙s˙rl˙rč, rus klassčk dramaturgčyasű v˙ sovet dramaturgčyasű (onun bötön regčonal t˙zahörl˙rčnd˙) nömun˙l˙rč daxčl čdč. Q˙rb dramaturgčyasű čs˙ sovet teatrlarűnűn repertuarűnda yalnűz o mö˙llčfl˙rl˙ t˙msčl oluna bčl˙rdč kč, onlar ˙qčd˙c˙ (m˙s˙l˙n, čngčlčs Bernard Řou, alman Bertolt Brext kčmč) kommunčst döř˙rg˙sčn˙, sosčal-demokratlar döř˙rg˙sčn˙ yaxűn olsunlar. Bax, sovet teatrlarű ţz repertuarlarűnű bu gţst˙rčl˙n hödudlardan k˙nara ÷űxmamaq ř˙rtčl˙ qura bčl˙rdčl˙r.

        ßDßBČYYAT

1. Mehdč N.M. ×˙tčn v˙ dolařűq durumlarűn kulturolojčsč: Q˙rb v˙ Ř˙rq m˙d˙nčyy˙tl˙rčnd˙ včrtual ţrtöyön «kosmoqončyasű». B: Qanun, 2001, 300 s.

2. Mustafayeva R.D. T˙rcöm˙ ˙s˙rl˙rč v˙ mčllč teatr estetčkasű (1940-1980). - B: Nurlan, 2003, 158 s.

3. R˙hčmlč E.A. Adekvatlűq v˙ uyüunluq; čmkan v˙ hödudlar (Řekspčrčn Az˙rbaycan t˙rcöm˙l˙rčnd˙ ekvčvalentsčz leksčka v˙ frazeolojč adekvatlűq problemč) / Elmč x˙b˙rl˙r (ADU). Bakű, 2005, ą 7 s.117-121.

4. R˙hčmlč Č.ß. Az˙rbaycan teatr tarčxč. Bakű: ×ařűoülu, 2005, 861 s.

Ěŕňĺđčŕëëŕđëŕ áöňţâëöęä˙ ňŕíűř îëěŕă ö÷öí úóđíŕëűí ÷ŕď âŕđčŕíňűíŕ ěöđŕćč˙ň ĺä˙ áčë˙đńčíčç.

   
    copyright by musiqi dunyasi 2000-2005 ©

 


Next Page